Na podzim je na zahradě mnoho práce, takže mnoho lidí trávník tak trochu opomíjí. I zelený pažit je ovšem potřeba zazimovat. Předně byste jej měli naposledy posekat, a to ne příliš u země. Ideální výškou jsou zhruba 3 či 4 cm. Trávník už totiž téměř neroste a při přílišném zkrácení by nebyl chráněn před mrazy. Optimální doba posledního sečení se liší rok od roku, ale mělo by k tomu dojít na konci října či v první polovině listopadu. Rozhodně jej nesekejte, klesnou-li teploty pod 7 °C.
Trávník musí dýchat, takže shrabejte posekanou trávu i spadané listí ze stromů. V chladných měsících hrozí i zimní plísně (především plíseň sněžná). Proto aplikujte ochranný prostředek proti půdním a listovým houbovým chorobám a vhodné je i pohnojení kompostem či hnojivem na trávníky. Ta neobsahují příliš dusíku, naopak by v nich měl být přítomen draslík, který výrazně zvyšuje odolnost proti houbovým chorobám.
Jak už jsme zmínili, spadané listí by nemělo zůstávat na trávníku. Nejenže ve větším množství zabraňuje zelenému pažitu dýchat, ale zároveň se pod ním množí škůdci a tvoří lysiny. Pokud listy důkladně rozdrtíte, jedná se o perfektní součást kompostu, neboť mu dodávají živiny. Použít ostatně můžete i posekanou trávu, nadrcené větvičky nebo vytrhaný plevel. Už z toho je patrné, že právě podzimní období je optimální pro založení kompostu, protože vám poskytne cenné složky.
Upozorňujeme: Do kompostu nepatří listy z ořechových stromů, neboť obsahují škodlivé látky. Příliš vhodné nejsou ani listy ovocných dřevin, jež byly napadeny houbovou chorobou.
Na podzim se sklízejí rozličné druhy zeleniny. Po sklizni byste měli záhony zrýt, protože to má kladný vliv na strukturu půdy a je účinné i proti množení plevele. V podzimním období je vůbec hodné zahradu důkladně odplevelit, protože si tím výrazně ušetříte práci napřesrok. Zryté záhony pohnojte, případně zaryjte zbytky rostlin a použít lze i kompost.
Pozor na chlévský hnůj! Ačkoli se jedná o cenný zdroj živin pro půdy, kde budete pěstovat rajčata, okurky anebo květák, pro některou zeleninu není vhodný. Jde o cibuli, česnek a především o mrkev, neboť by se mohla objevit pochmurnatka mrkvová, jež je nejzávažnějším škůdcem této zeleniny.
Na podzim dozrávají i různé druhy ovoce, které je třeba sklidit. Zároveň se ale jedná o dobu sázení. Zasadit tedy můžete nové ovocné stromky, ale také bobuloviny (angrešt, rybíz), růže a cibuloviny, které jsou odolné proti mrazu (např. narcisy nebo tulipány). Podzim je dokonce obdobím, ve kterém lze na venkovním záhonu vysadit i zeleninu, a to především česnek, kterému vyhovuje chladné počasí. Nejedná-li se o jarní druhy, ideální dobou je konec podzimu (listopad až prosinec).
Rovněž stromy, keře a trvalky vyžadují vhodné zazimování. Kořeny je totiž nutné chránit před velkými mrazy a odpařováním vody. K tomu je možné využít zeminu, chvojí, mulčovací kůru, běžně dostupné ochranné fólie anebo spadané listí, které tedy nemusíte „hrnout" pouze na kompost. To navíc vzhledem k rozkladu dodává půdě okolo živiny, což jí jen a jen prospěje.
Doporučujeme: Na některé trvalky jako růže či sasanky je vhodné použít netkanou textilii, neboť tyto rostliny chrání před zimními mrazy. Měli byste s ní ovšem počkat do doby, kdy budou mrazy silnější. Při předčasné aplikaci totiž můžete vytvořit zimoviště, v němž se bude dařit škůdcům.
Zbavte jednotlivé rostliny poškozených částí. Stromy by měly přezimovat bez nalomených větví, rostliny bez odkvetlého květenství apod.
Na zahradě nemají mít své místo ani nemocné či uschlé stromy. Proto je na podzim vykopejte i s kořeny (dokud půda není příliš zmrzlá).
Při podzimní péči o zahradu můžete použít i některá speciální zařízení. Na mysli máme např. vertikutátor, jenž provzdušní trávník a pomůže odstranit nánosy plevelu či mechu.
Zazimovat je vhodné i nářadí, které byste měli umístit do suchého prostoru. Navíc jej před uložením zkontrolujte, ošetřete a zbavte nečistot.
Jakmile se objeví první mrazíky, uzavřete přívody vody. Zároveň byste měli vypustit vodu z kohoutků a hadic, aby nezamrzla a nedošlo tak k jejich poškození.